Part 05

20. prosince 2012 v 17:28 | ElfMaya |  PN - Genesis - Duch minulosti
Popravdě jsem chtěla tuhle aktualizaci hodit až o dost později. Jenže rozhodla jsem se pro menší dovolenou, tak aby jste měli co přes svátky číst. I když....
Při přepisování téhle části jsem hodně, ale opravdu hodně mlátila hlavou do stolu. Nevěřila jsem vlastním očím. Já fakt dokázala napsat samé hovadiny.



"Tak co? Pořídila jsi?" zeptal se Roderik Genesis. Ta jen pozvedla ruku se srdcem. Její tvář se protáhla do vítězného úšklebku. Vlastně všechno šlo jako na drátkách. Lépe provedenou akci si nemohla ani přát. Rozhlédla se po místnosti. Něco ji tu nesedělo. První věc, která ji zaujala, byla Kainova nepřítomnost a druhá Roderikovo oblečení. Ale na nic se neptala.

"Bylo to snadný." Vlkodlačice položila srdce do truhly k ostatním. Teď si konečně pořádně prohlédla oblečení svého společníka. Byl oblečen ve volné vestě, která odhalovala vypracovaný hrudník a v ještě volnějších kalhotách. Konečně jí došlo k čemu všemu tohle parádění.

"To sem rád aspoň to rychle skončí a my vypadneme z tohoto prokletýho města."Genesis k Roderikovy přistoupila.

"A teď si jistě po mě budeš chtít zpestřit ten svůj nudný život, že?" Roderik na souhlas zavrčel hrdelním zvukem. Už se nemohl dočkat. Připadal si jako natěšené štěně. Genesis přistoupila k vlkodlakovi. Potěšeně se usmála. Prsty přejela po vypracovaném hrudníku. Pod bronzovou pokožkou byl každý sval tvrdý jako skála.

"Musí m uznat, že jsi mnohem vybavenější než já." polichotila Genesis. I když jsou vlkodlaci tak se to musí.

"Ty také vynikáš úžasnými křivkami." Roderikovi oči sklouzly dolů do výstřihu. Genesis jako nelítostný zabiják si přitáhla svoji oběť, v tomto případě Roderika, tvrdě k sobě. A ještě tvrději ho začala líbat. Sem tam použila i zuby. Párkrát s ním praštila i o zeď, jak se ho snažila dotlačit do vedlejší místnosti, kde se nacházela postel, ale ze svého sevření ho nepustila.

"Kdo bude další?" Zeptal se už dosti vzrušený Roderik. Jako rasa taková vlkodlaci nikdy nevynikali v něžnostech.

"Kaar… Nikdy jsem ho neměla ráda." A dál už za Genesis mluvili jenom činy. Svlékla Roderika z oblečení. Teď už se věnovali jenom nezávaznému vlkodlačímu sexu.

«««»»»«««»»»«««»»»

"Asasie, Ištaramen a teď i Isis. Kdo bude další?" Zoufalí Ilian stál nad mrtvolou Isis. Jeho věrná Asistentka Ygrean mu stála po boku.

"Měl byste své přátele varovat." Podívala se ustaraně na Iliana. Popravdě i ona měla o něj strach. Doktora si vážila jako svého otce.

"Už se stalo, ale nikdo z nich to nebere na zřetel. Myslí si, že dokáží Genesis porazit. Anebo se se svojí smrtí už smířili. Je pravda, že dlouhý život je únavný."

"A vy?"

"Já si už taky přeji umřít. Sem na tomto světe už moc dlouhou dobu, ale pořád také ve mě koluje pud sebezáchovy. Ale jedno vím jistě, Genesis nesmí znovuvzkřísit Anúbise. Byl by to konec lidstva tak jak ho známě." Ygrean chvíli mlčela. Snažila se totiž zformulovat svoji otázku co nejlépe. Nechtěla ho urazit.

"Mám jednu otázku."

"Ptej se Ygrean."

"Jaké to je žít tak dlouhou dobu?"

"Vyčerpávající. Žiji totiž život prokletého. Vždy když jsem miloval, tak mě potom čekalo zklamání. Má žena Anastázije byla člověk. Žádala mě několikrát, abych ji proměnil ve vlkodlaka, abychom mohli spolu žít věčně. Jenže já to neudělal. Raději jsem se díval, jak umírala, než aby se stala tou samou zrůdou co já."

"Chápu to."

"Tak to jsi asi jediná. A sem za to rád." Oba se na sebe povzbudivě usmála.

"Musíme najít nějaký způsob jak Genesis zabít." Ygrean se nenechala odbýt. Stále doufala v nějakou jinou, pro ně lepší, možnost.

"Ale jaký?" Zoufá si Ilian, "jistě ovládá temnou magii. Ona je už od začátku tvrdý oříšek. Ona sama totiž za jednu bitvu povraždil na stovky lidí. Ona není jenom kde jaká zrůda. Ona je přímo zrozenec z pekel."

"Nikdy se nesmíme vzdát naděje Tutmoklesi." Ygrean naschvál použila jeho prastaré jméno. Slova mladé dívky vyvolali ve starém vlkodlakovi novou chuť žít. Chuť bojovat za správnou věc. Hrdě se postavil dívajíc se dívčině přímo do očí. Musel ji poděkovat, vlila mu novou krev do žil.

"Máš pravdu! Naděje umírá poslední."

«««»»»«««»»»«««»»»

Starý zavšivený nepoužívaný byt. Nikdo s trochou rozumu by dovnitř nevstoupil. Avšak někdo uvnitř byl...

Genesis seděla na okenní římse držíc si u úst cigaretu. Pomalu potáhla. Cítila, jak se ji hořká chuť rozlila po jazyku. Z úst vyfoukla stejně nahořklý kouř plný opojení. Přemýšlela nad svoji další objetí. Kaar býval jeden z nejudatnějších bojovníků. Při bojích stál vždy po Genesinině boku. Před dávnou dobou, kdy byl na živu Anúbis, měli spolu menší románek. Ale to už je teď jedno. Opakovaně do sebe nasála cigaretový kouř a vyfoukne. Kus od ní na starém stole seděl Roderik leštíc prastarou katanu. Na to, že ten kus kovu je starý přes dva tisíce let je dosti ostrý. Byl to suvenýr z jednoho hodně starého boje. Do místnosti vešel dosti rozzuřený Kain.

"Tak tohle už je opravdu příliš!" Zařve Kain a praštil vší silou do stolu až jeho bratr nadskočil, div mu katana nevypadla z rukou.

"Co se děje?" zeptala se Genesis a foukla na staršího z bratrů kouř.

"Jdu si koupit cigára jako normální člověk a ten prodavač, že mi je neprodá, prej že mi ještě nebylo osmnáct."

"A jak dopadl?" Zeptal se samou zvědavostí Roderik.

"Nijak jeho kosti a nestravitelné části leží na dně řeky." Genesis se zasmála. Potom Kain hodil do kouta místnosti s pěti taškami, ve kterých bylo přibližně patnáct kartónů cigaret. Malý suvenýr ze stánku. Přece to tam nenechá, když to bylo zadarmo.

"Ale, ale zásoby." Rýpl si Roderik. Moc dobře věděl, jakou mají jeho dva společníci spotřebu. "Nevíš, jaký vzrůšo nás bude čekat tuto noc?"

"Jo, vím." Odpověděl mu jeho bratr. "Včera v noci sem přijela nějaká partička upírů. Budem jim muset ukázat, že toto město je už dávno zabraný."

Kain i Roderik se začli ďábelsky smát, až z toho běhal mráz po zádech. Genesis na jejich hrátky nic neříkala. Dokonce si přiznala, že tato nanicovatá zábava by byla příjemným zpestřením fádních dnů. Ale hold práce je práce. Musí to dodělat, než ta srdce shnijí.

"Už vyrazím. Strašně se totiž nudím. A vy pánové se dobře bavte." Koketně oběma zamávala. Sebrala katanu a odešla ze dveří. Jelikož ten byt byl v nejvyšším patře starého paneláku a výtahy už dávno nefungují. Ba už tam žádné nebyly. Musela Genesis sejít asi sto osmdesát schodů. Avšak nevadilo jí to. (To mě by to namístě zabilo XD) Je na dlouhou chůzi totiž zvyklá. Byly doby, kdy musela přecházet dlouhé pláně po svých. Konečně sešla schody. Vyšla ven. Bylo nějak kolem tří odpoledne, proto slunce plně svítilo. Vlkodlakům to však nevadilo. Jim sluneční paprsky neublíží. Odejde směrem za město.

«««»»»«««»»»«««»»»

"Ne, poslouchej mě, Kaare. Hrozí ti nebezpečí. Genesis je ve městě. Ne nedělám si srandu…ne ani kozy ne…Ale… to ji necháš tě zabít?... Hm, tak čau!" Ilian zdrceně položil sluchátko. Ygrean seděla naproti němu v křesle. Hrozně ji zajímala odpověď.

"Co řekl?" Zeptala se dívčina s obavami.

"Že mu to je jedno. Že už dávno chce umřít." Ilian si smutně povzdechl. Jeho přátele vraždí jeho bývalý spolubojovník a všichni jsou k tomu strašně lhostejní. Už ani sám neví, co by měl dělat. Ygrean pomalu k němu přišla. Položila mu ruku na rameno.

"Uvidíte, že to vše bude v pořádku. My Genesis zabijeme."

"Možná máš pravdu. Ale bohužel jsem za ta staletí strašně změknul."

"Tak je načase opět ztvrdnout. A já vám pomohu, jak jen budu moci." Musela se usmát. Jakou blbost to zase vypustila z úst.

"Děkuji ti mnohokrát Ygrean! Jsi moje spása!" A políbil ji něžně do vlasů.

«««»»»«««»»»«««»»»

"Tak kde jsi?" Ptala se sladce Genesis, když hledala Kaara po jeho bytě s katanou v ruce. Prohlédla všechny místnosti až na jednu. Koupelna. A zamířila rovnou k ní. Vykopla dveře. Nikde nikdo. Nic netušící Kaar teprve teď vcházel do domu. První co ho vyvedlo z míry, byly vykopnuté vchodové dveře. Asi tu jsou zloději, pomyslel si. Genesis mu vůbec nepřišla na mysl. Zpoza dveří vytáhl beisbolovou pálku kráčejíce pomalu do obývacího pokoje. O to víc byl překvapen, když v jeho křesle seděla Genesis.

"Ahoj Kaare." Pozdravila mile. Kaar vyvalil vyděšením oči. Křečovitě sevřel pálku. Už tušil, že ho čeká stejný osud jako Asasira, Ištaramen a Isis. Proč jenom nebral varování na zřetel…

"Co tu děláš?!" Odpověděl otázkou suše nezvanému hostovy.

"Ale ale copak se takto mluví s návštěvou?" Pro jistotu uchopila svoji katanu. Nikdy totiž nevěděla, co může od toho úlisného hada očekávat. Kaar stál naproti ní nehybně. Chvíle napjetí. V místnosti zavládlo hrobové ticho. "Kruci štve mě to." Genesis vyskočila z křesla snažíce probodnout zrádce. Vždy byla nedočkavá. Kaar však ten útok očekával. Beysbolovou pákou mrštně odrazil katanu. Dřevo proti oceli, nevyrovnaný boj. Znova zaútočila se svoji zbraní. To už Kaar nečekal a jeho hlava padla k zemi.

"Je to čím dál Tím snazší." A schovala katanu zpátky do pochvy. Vytrhne mrtvole srdce z těla. Okázale si zapálila cigaretu a odešla. Nač se zdržovat. V místnosti zazvoní telefon.

«««»»»«««»»»«««»»»


"No tak zvedni to." Ilian pomalu propadal panice. Už myslel na to nejhorší. Proto pro jistotu kontaktuoval policii. Zaraženě položil telefon. Sedl si do svého křesla.

Zvedl zrak. Plně upřel pohled na znak Anúbise. Zvřel oči. Zasnil se.

Přes staletími, ne tisíciletími. Doba, kdy se vedla poslední bitva mezi Anúbisem a barbarskými kmeny.

"Genesis! Běž do levého křídla nebo prorazí naše zátarasy." Velel černovlasý muž. Jeho tělo zdobilo mnoho šrámů a jizev z předchozích bitev. Ale jeho oči, byly tak upřímné, až to možné snad nebylo.

"Jistě Anúbisi." Genesis se pokorně uklonila. Rozběhla se do té největší části bitvy. V ruce dřímala velkou sekeru. Běžela rovnou k Tutmoklesovi. Dostal se totiž do nepříjemné situace. Asi patnáct barbarů na něj mířilo své šípy. Pak jeden z lučištníků padl k zemi. Pár sekund na to další. Tutmokles už stihl uskočit ostatním šípům. Chopil svoji zbraň vraceje se do bitvy. S Genesis po boku hrdě bojoval za svůj národ, za svoji zemi, za Anúbise.

O pár hodin, když už je po všem přistoupil Tutmokles ke Genesis.

"Vděčím ti za život." Genesis se usmála.

"Za málo i ty si mě zachránil život. Tak teď jsme si kvit." Tutmokles se pokorně uklonil.



| « Předchozí | Zpět na info | Další »|
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama