Prolog

28. dubna 2012 v 17:01 | ElfMaya |  PN - Shin Lao - Po stopách vlka
Prolog neboli ochutnávka k nové kapitolové povídce ze světa Nemesis tentokrát bez Nemesis. i tak doufám, že se bude líbit. Prohledávala jsem archív a našla jsem tuto povídku rozepsanou jak se rozhodla, že ji dokončím.


Probíhal černotou noci, jeho srst dokonale ladila s okolím. Jako stín mizel a objevoval se na nejrůznějších místech. Pospíchal, dva páry mohutných končetin svištěly vzduchem tak rychle jak jenom dovedly. Nesměl ztrácet ani minutu času. Musel si pospíšit. Nezbývalo už mnoho času. Chladný noční vítr ho štípal v nozdrách. Palčivou bolest na plicích ignoroval. Každičký sval v těle bolel. Z tržných ran na hřbetě čišela krev. Neztrácel naději. Ne teď když pach jeho přítele byl tak silný. Musel být blízko. Sebral poslední zbytky energie.


V dáli zahlédl siluety dvou postav. Byl to on Sabin. Tělo světlovlasého upíra leželo na zemi. Druhá postava se nad ním skláněla s těžkým ocelovým mečem v ruce. Vlk sklopil uši. Čím více se přibližoval, tím více se připravoval k útoku. Nedbal svých zranění. Mohutnými běhy se odrazil od chladného betonu. Při skoku napjal všechny svaly. Ostré tesáky zaryl ozbrojenému muži do ramene. Původně chtěl jedinou ránou nepřítele zabít, prokousnutím krční tepny. Bohužel si ho nepřítel všiml a uhnul. I tak se vlkovi a jeho osmdesáti kily podařilo muže strhnout k zemi. Získal Sabinovi nějaký čas.
Upír ležící na zemi zděšeně vzhlédl na podívanou před sebou.
"Ne, Shine, utíkej." Upír se snažil křičet. Jeho vyprahle hrdlo selhalo. Místo křiku pouze zachraptěl. Byl příliš slabí. Mohl jenom zděšeně hledět před sebe.
Mohutný vlk používal své mohutné drápy a tesáky, škrábal, trhal, ukusoval. Muž zase naopak bránil svými zbraněmi. Nevyrovnaný souboj v neprospěch vlka.
Sabinovi se před očima míhaly útržky vzpomínek.

"Hej, Sabine." Malý klouček s vlasy jako uzrálé červené víno a očima lesklými jako květ šeříku. Upřeně hleděl na vysokého muže před sebou. "Že budeme navždy přáteli?" Muž se ke klukovi sklonil. Studenou dlaň přiložil na neposedný rozcuch.
"Jistě že budeme Shine. Je to slib." Pozvedl před dětskou tvář malíček. Kluk neváhal ani chvilku s úsměvem přijal.

"Shine…" Sabin se pokusil zvednout. Namáhavě vzepřel paže proti zemi. Povedlo se. Zapojil i nohy. Nejdříve si klekl. Nohy jakoby si odvykly na váhu těla, kterou nesly. Pak se váhavě postavil. V tu chvíli jako kdyby objevil novou sílu. Klopýtavě přešel k bojující dvojici. Zatarasil úder nepřítele.
"Shine… utíkej." Vlk zděšeně pohlédl na upíra nad sebou. Nechtěl odejít. Nechtěl opustit jedinou osobu, na které mu záleželo. Nechtěl opustit svoji jedinou rodinu.

"Myslíš, že se stanu stejně silným jako si ty?" Shin seděl po vyčerpávajícím tréninku na zvlhlém trávníku. Usmál se na muže nad sebou. Stál v těsném závěsu s měsícem v úplňku. Shin proklínal sebe i svoji vlkodlačí podstatu. Sice se nemusel podvědomě měnit při každém úplňku jako jeho čistokrevní soukmenovci, přesto cítil sílu luny. V tyto noci se stával agresivním, nevrlým a podrážděným.
"Ne, staneš se ještě silnějším, než jsem já. Jsi výjimečný Shine Lao. Jsi napůl vlkodlak a napůl člověk. Máš všechny klady vlkodlaků a žádnou z jejich slabostí."

Vlk se zakňučeným zvedl své zmrzačené tělo. Ztěžka přiměl nohy k pohybu. Naposledy pohlédl na bojující dvojici. Sabina druhý muž vážně zranil. Šedé oči se střetly s ocelovými. Poslední pohled plný slz. Oba to tušili. Oba to věděli. Poslední rozloučení.
Sbohem Shine.
Sbohem Sabine.
Vlkodlak opět běžel vstříc temnotě. Ne jenom temnotě noci. Teď i temnotě samoty.
Sbohem Sabine Duverte, byl jsi mi přítelem i bratrem. Nashledanou v pekle.

"Miluji měsíc a hvězdy."
"Bohužel neznám jinou oblohu, než je ta noční. I když, dříve jsem věděl, jak slunce vypadá. Dnes si na to už nevzpomíná."
"Neboj, jednou si vzpomeneš Sabine."

Nad ulicemi začalo svítat. Sabin pohlédl na zlatavý kolos na obloze.
"Tak přeci jsem si vzpomněl." Zachraptěl těsně před tím, než ho první sluneční paprsky proměnili v prach. V dáli se ozvalo bolestné vlčí zavití.


| « Předchozí | Zpět na info | Další »|
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Ronnie | Web | 8. května 2012 v 19:23 | Reagovat

Smutný prológ. Tak veľmi by som si priala, aby Shin nezostal sám, ale určite zažije veľa iných vecí, takže nebude sám... Tak či inak, veď neskôr stretne Nemesis, nie? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama