Part 15 - Je zpět

9. října 2011 v 12:00 | ElfMaya |  PN - Nemesis - Lovec Noci
Heh..... tak tohle.... no posuďte samy.


"Ehm, Shine? Mohl bys mě prosím pustit?" Mladý vlkodlak pohlédne na svoji roku na Nemesině boku.

"Jo, promiň." Ruka opustila své místo a přesunula se k pasu svého majitele. Nastala nepříjemná chvíle trapného ticha. Stáli proti sobě tváří v tvář bez schopnosti promluvit jediného slova. První odvážný krok patřil lovkyni, přistoupila k Shinovi o krok blíže. Naklonila se k jeho tváři. Přivřela oči chystajíce se ho políbit.



"Nemesis, máme problém." Scad, narušitel atmosféry.

"Co chceš?!" Nemesina chuť někoho připravit o život nečekaně vzrostla. Sepnutá pěst byla jasným důkazem. Se vším opovržením poslala výhružné gesto. Naopak mladý vlkodlak využil situace a vykonal úhybný manévr čelem v zad. Scad se nervózně podrbe ve své kštici.

"No pamatuješ si na toho upíra co ti pěkně zapek?"

"Myslíš Frederika?"

"Jo toho."

"A co je s ním?"

"No, hlídka Aliance lovců ho spatřila, a prý nebyl sám."

"Stoupenci?"

"Spíše oběť."

"A kruci."

"Co se jí stalo?" Nemesis odešla z místnosti a Scad obrátil svoji pozornost ke Shinovi. Jenomže mladý vlkodlak nevěděl, o co jde. "No ty šaty jsem jí koupil před třemi léty a teď je poprvé na sebe oblékla." Ujasnil situaci mladík. Mladíkovy to došlo, jeho čelit málem spadla na zem.

"To jako chceš říct, že jinak sukně nenosí?"

"Ne vůbec."

"Ale nohy má pěkný."

"Na co myslíš prase jedno."

"Poloviční vlkodlak prosím."

"Jo, jo jasně. Jdu radši za Nemesis."

Kroky mladé lovkyně postupovaly samy od sebe bez jakéhokoliv promýšlení. Míjela obydlené ulice chudinské části města. Prošla okolo skromně zařízeného hřiště, kde si zrovna hrálo několik dětí. Zastavila se. S úsměvem na rtech sledovala skupinku mladých kluků, pět až osm let více ne, jak si bezstarostně hrají s míčem. Naprostá nevědomost je dělala šťastnými, nevěděli, jaké nebezpečí může na ně číhat za nejbližším rohem či v temné uličce. Právě proto se stala zabijákem. Touha pomoci slabším, jež se sami ubránit nedokážou, ji přivedla až sem. Obrátila zrak opačným směrem přes ulici. Stálo tam několik málo stromů, slabých jen tak přežívajících znečištění kombinované s chladným vzduchem. Pod nimi někdo nedávno postavil lavičku, soudě podle jasné barvy. Na ní seděla mladá žena kolem dvaceti let přibližně stejně stará jako Nemesis. Kolébala s kočárkem. Nová generace lidí narozená do tohoto ponurého světa.

Nemesis odchází, tiše jako vánek, ale svižným krokem. Teď se nepotřebuje rozplývat nad roztomilostí novorozence. Musí myslet na svoji příští kořist. Kde je, co má za lubem. Frederik už jenom to jméno nevěstilo nic dobrého. Z ničeho nic tupá rána do zátylku. Nemesis byla natolik zabraná do svých myšlenek, že neucítila přítomnost nepřítele. Nečekaná rána srazila mladou lovkyni na kolena. Než stihla jakkoliv zareagovat útočníci zareagovali. Vpravili jí do těla uspávací prostředek. Zprvu si Nemesis usmyslela, jak jsou hloupí, díky rokům pokusů na jejím těle byla naprosto imunní vůči jakýmkoliv látkám, co člověk do dnešních dnů vyrobil. Také ji velice zaskočilo, když látka začala účinkovat. Před zrakem Nemesis se rozprostřela tma.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Ronnie | Web | 9. října 2011 v 13:31 | Reagovat

Vtipné, len škoda, že to bolo také krátke :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama