Part 12 - Začátek lovu

11. září 2011 v 16:48 | ElfMaya |  PN - Nemesis - Lovec Noci



"Víš ty co? Dostala jsem strašný hlad. Půjdeme se někam najíst. Platím." Dvojice právě stojí na pomyslné hranici mezi dvěma světy. Je jím křižovatka lemovaná starými patrovými obytnými domy. Oprýskané zašedlé omítky propůjčují místu mírně hororovou atmosféru, ostatně jako celá západní část města.

"Platit za mě bych si moc netroufal být tebou. Jako vlkodlak potřebuju hodně živit, ale opravdu hodně živin." Dívka ozvučí okolí svým zvonivým smíchem.


"Na to jsem připravena. Je poledne a můj žaludek se dožaduje jídla. Bez keců a jdeme." Než si mladík stačí uvědomit danou situaci je už nemilosrdně táhnut drobnou ručkou po hlavní ulici. Čím více mířili směrem na východ, tím více houstl provoz. Netrvalo dlouho a potkali první živé bytosti. Nemesis však nepřestávala mladíka táhnout. S naprostou jistotou procházela kolem různých obchůdků s rozmanitým zbožím. Míjeli postarší trhovkyni horlivě nutící svou zeleninu kolemjdoucím. Slabý zvuk rušený hovorem ostatních chodců naznačoval přítomnost houslisty. Shin srovnal s Nemesis krok. Ruce se však nerozpojily.

"Tak a jsme tady." Nemesis zastaví před restaurací. Budova, v níž sídlí, působí majestátným dojmem. Ve fasádě barvy uzrálých hroznů třpytí zlatý nápis: Restaurace Zlatá naděje. Při vstupu, pohladí příchozí nasládlá vůně kávy mísící se s pachem doutníků, nezvyklá kombinace v dokonalé harmonii. Shin udiveně prohlížel okolí. V podniku takého skvostu byl poprvé.

"Pojď, sedneme si támhle." Zavedla ho ke stolu v pravém zadním rohu provozovny. Neušel ji jeho výraz zájmu. Musela nad tím pousmát. Vážně v takovýchto chvílích připomínal štěně. Nevědomky si vzpomněla na varování kožoměnce. Shin by mohl být v nebezpečí, nepochybuje v jeho sílu. Přesto. Až moc přirostl k jejímu srdci. Shin mezi tím obdivoval propracovaný ratanový nábytek.

Jenom co dosedly, přihopkala k nim drobounká servírka. Nemesis pohotově objednala za oba dva. Sobě kuřecí nudličky v hořčicové omáčce a Shinovy steak.

"Teď se cítím provinile. Příště tě pozvu já." Odbila druhá hodina odpolední a dvojice se vracela zpět do míst, kterým říkali domov. Za celou dobu strávenou v restauraci nepadlo o práci jediné slovo. Povídali zcela spontánně, poznávali se. Shin prozradil něco málo ze svého dětství a Nemesis pozorně poslouchala. Dívka však nemohla z mysli vypudit jedinou myšlenku, varování kožoměnce. Doslova ji strašila.

"Dobrá, vyhrál jsi. Příště platíš ty." Nemesis se cítí tak nějak jinak, uvolněně. Nitrem plál i malý plamínek bezpečí. Vždy si zakládala na vzhledu nekompromisního zabijáka. Před Shinem může být svá. Může dovádět, smát se.

"Taková to Nemesis se mi líbí víc, než ta slečna jsem cool jak kostka ledu." Lovkyně zčervená. Kompliment nikdy neslyšela. A líbil se jí. Hřál ji u srdce. Mladíka obdarovala tím nejzářivějším úsměvem, co svedla.

"Važ si toho. Takovouto mě znala jen jedna osoba." Hlas dívky selhal.

"Nemusíš nic vysvětlovat. Hele už jsme tu. Domov, sladký domov." Nemesis pohlédla na budovu bývalé továrny. Hranatý tvar ji spíše připomínal klec než domov.

"Tohle není domov."

"Ale je, domov je tak kde máš přátele. A ty je tady máš plus jedno štěně."

"To se ta schůze tak protáhla?" Scad sedící pohodlně v postarším křesle vzhlédne od knihy. Žádný pozdrav rovnou otázka. Lovkyně pokrčí rameny a ladně protančí mezi nábytkem v provizorním obývacím pokoji. Přiložila si ukazováček ke rtům.

"To je tajemství. Hlavní věc víme. Budeme muset stopovat. Ani oni totiž nevědí, co jim tam znepříjemňuje život. Aspoň nám dali stopu. Jedna oběť svírala v ruce kus kůže."

"Takže mám připravit co?"

"Bude mi stačit těžkej kalibr a katana." Polo vlkodlak si povzdechne. Nemesis opět ve svém živlu.

"Takže. Jelikož bude Shin ve vlčí podobě musel jsem vybrat zbraně pouze pro Nemesis. Začneme s těžkým kalibrem, jak si naše princezna přála. Brokovnice Remington 887 Nitro Mag Tactical, zásobník na sedm nábojů ráže dvanáct. Z menších jsem ti vybral Glocka, dva kousky prostě tvoje klasika zásobník na třináct kousků ráže devět milimetrů dávám ti k tomu ještě čtyři rezervní. Jako samozřejmost tu máš svoji katanu, konečně byla kompletně opravena, a několik vrhacích nožů typ Black Jack jsou skladnější." Z decentního konferenčního stolku se stala výkladní skříň smrtících zbraní. Nemesis souhlasně pokývala. Výběr zraní se více, než jenom zamlouval.

"Perfektní jdu se převlíknout, ať začneme ještě před západem slunce."

***

Černé SUV značky Kia Sportage zastavilo před klubem Freed. Jako první vystoupila Nemesis. Mlčky přestoupila k zadním dveřím. Otevřela je. Shin ve vlkodlačí podobě vystoupil. Začenichal ve vzduchu. Při zachycení pachu vycenil zuby s výhružným zavrčením. Až teď si Nemesis všimla kožoměnce opírající se o zbledlou omítku klubu. Vetřelec obdivně změří vlkodlaka pohledem, kontaktu očí se vyhýbá, moc dobře věděl, že by tímto gestem mohl to černé stvoření na sebe poštvat. Kožoměněc se zamračí.

"První svého druhu, kterého vidím proměněného mimo úplněk a ještě k tomu za dne. Vážně byste si ho měla hlídat." Odpovědí se stalo výhružné zavrčení. Černé stvoření se napřímilo. Už jenom výška dvou metrů vzbuzovala úctu.

"Jak jsem již řekla před tím. O něj se bát nemusíte. Shine jdeme." Vlkodlak následuje dívku vstříc neznámu. Lov právě začíná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Ronnie | Web | 11. září 2011 v 17:56 | Reagovat

Som zvedavá, ako sa Shin uplatní! :D A z Nemesis sa stáva naozaj "tá žena" s pocitmi!! Páči sa mi to... ;) A ten nápad s tou kožou a "tvorom, čo všetko pára a vyhadzuje ostatky hocikde" je perfektný!! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama