Part 13 - Jak to bylo doopravdy Část 1.

31. července 2011 v 10:48 | ElfMaya |  KAP - Železný shinobi


"Hele, nechci vám sice do téhle lásky plné konverzace nijak zasahovat hoši. Ale nebylo by lepší kdyby jste si sedli a vyříkali si to jako dospělí a ne jako děcka?" Noriko roztrhla peroucím dvojici, odstrčila chlapce dva metry od sebe. Vražedné pohledy však nepřestali.
"A vyprávět budu já. Vy seďte!" Nařídila Noriko.

***

"Volal jste nás Danzou-sama?" Dvě postavy oblečeny ve stejnokroji jednotky ANBU s maskami na obličejích předstoupí před svého velitele. Pokorně pokleknou čekající na rozkazy.

"Mám pro vás dva důležitou misí. Neúspěch se trestá smrtí. Všechny informace jsou zde. A teď jděte."

***

"Prosím, vynechej podrobnosti." Sasuke znuděně zívne. Noriko nad jeho reakcí pokrčí nos.

"Hele chceš znát pravdu? Tak seď a nekecej do toho."
***

"Měl jsem vědět, že to tahle dopadne." Itachi Uchiha zmoženě dopadne do křesla. Před hodinou dostal od Velitele rozkaz k další misi. Po předčtení se mu ani věřit nechtělo, že toto je realita. Doufal v hroznou noční můru. Doufal v rychlé probuzení. Nic se však nedělo. Zničeně pohlédl na svého partnera. Doufá v podporu. Jenomže dívka sedící naproti němu na starém koberci nevypadá o nic lépe.

"Proč zrovna nás dva?" Dívka nevěřícně hledí na svitek s rozkazem. Ani jeden z nich neviděli svoji budoucnost růžově. Jenomže rozkazy jsou rozkazy. Musí uposlechnout.

"Ať se děje co se děje bratra nezabiju." Tíživé ticho prolomil Itachiho hlas. Ještě zoufaleji, ještě prosebněji stočil svůj zrak dívence. Hledal oporu. A našel ji. Noriko bez řeči vstala. Pomalu přistoupila k jeho zádům pokládajíce ruce na ramena.

"Víš, co si myslím o těhle rozkazech. Tak nebo tak nás zabijí. Jenom prosím ber ještě v úvahu, co chtějí s tvým bratříčkem udělat." Itachi přikývl, Noriko měla naprostou pravdu.

"Nech mě to rozmyslet. Večer ti řeknu, jak jsem se rozhodl."

***

"Týjo. A pak, že my jsme zlí." Postěžoval si jen tak mimo Kakuzu jež se právě vrátil s lupem.

"Takže oni …. Oni …" Sasuke nemohl najít ta příhodná slova. Skutečnost, kterou se právě dozvěděl mu vzala veškerý dech a racionální uvažování se odebralo na neplacenou dovolenou na Havaj. Zděšeně hleděl před sebe. Už ani nevěděl čemu má věřit.

"A to nebylo všechno. Ba naopak teprve začátek. Ani nechci myslet na to, jaký s tebou měli plány do budoucna." Přiliv trošku vody do oleje ještě Itachi.

"Jo jenomže ta největší sranda měla přijít potom."

"To jo. Zatím co já jsem přemýšlel, jestli to mám nebo nemám přijmout se Noriko vplížila na velitelství. V té době to zas tak hlídaný nebylo. Ale i tak Noriko se dokáže propašovat kamkoliv. Je v tom jednička. Zjistila několik užitečných informací."

"Danzou si bezpečných průběh akce pojistil tak že na nás přivěsil ještě jednu anbu dvojici."

***
Takže to nakonec provedeme?" Noriko nevěří svým uším. Itali se rozhodl, jenomže co Noriko.

"Co budeš dělat?"

"Nevím asi budu předstírat smrt a začnu nový život. Nechci skončit na šibenici. Jenomže jiná šance stejně není." Dvojice mluví tiše. Všimli si, že je už pozorují. Nervozita byla cítit ve vzduchu a čas vykonání úkolu se velmi rychle blížil.

***

Dvě maskované postavy se tiše plíží čtvrtí patřící klanu Uchiha.

S Itachim jsme se dohodli na jednom. Zabijeme jen dospělé děti a hlavně malého Sasukeho ušetříme a pokud možno budeme jednat v tichosti. Aby se neprobudily. Plížili jsme se mezi domy a mě pomalu přepadávala panika. Chtělo se mi stáhnout imaginární ocas mezi nohy a utéct. I když se mi můj parťák snažil dodat odvahu moc to nepomáhalo.
Všechno bude v pořádku. Úplně všechno. Bože není. Budu zabíjet známé. Mé vnitřní já křičelo. Bože tolik jsem se bála. A i Itachi si toho musel všimnout. Snažila jsem se vypnout mozek. Nešlo to. svědomí se věčně ozývalo. Měla jsem neuvěřitelný strach.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama