Vampire-Hunter Knight II.

4. března 2011 v 13:21 | Scuroen |  SC; Vampire-Hunter Knight
Ups, včera jsem zapomněla na perex :D
***

Bylo půl deváté večer, když se novopečný profesor etiky, Yagari Toga, nenadšeně ploužil směrem ke katedře společenských věd, kde jej již očekávala nesourodá banda upírských šampónků, jak přepokládal. Ovšem, ještě než se dostal ke dveřím a odhodlal ke vstupu, vyrušil ho pisklavý hlásek té děvy z dnešního rána.
"Ehm, pane Yagari? Můžeme si spolu o něčem promluvit?"

Cowboy - momentálně nasoukán do nepříliš pohodlného obleku - jí věnoval mrzutý pohled. "Právě se chystám vyjít vstříct osmi párům nabroušených špičáků, takže pokud se nejedná o moji závěť, tak ne!"
Yuuki Cross, oficiální strážkyně klidu mezi oběma kolejemi, přistoupila blíž. "Ani, když se to týká Zero-kuna?"
Yagari se zarazil. "Co ty o tom víš, Kooki?"
"No, jenom nešlo přehlédnout, jak se dnes ráno kvůli vám málem udusil žvýkačkou." Dívčina pokrčila rameny a naštvaně dodala: "A jsem Yuuki!"
"Pitomost! Žvýkačkou se dusil každou chvíli!" namítl lovec a chystal se zmizet v relativním bezpečí za dveřmi.
"Aha, takže ho znáte!" S úsměvem založila ruce na plochém hrudníku. "Přiznejte se - o čem je váš temný a tragický příběh?"
"Temný a tragický?" Toga chvíli převaloval obě slova na jazyku a šklebil se u toho, jako neplacený ochutnavač citrusových plodů.
"Jasně, každý skrývá svoji dramatickou minulost pod hávem tajemna - ale když mi řeknete, jak to bylo s vaším okem, určitě se vám uleví!"
Yagari, s náhlým výrazem děsivé uhrančivosti, se k ní naklonil nehorázně blízko a zašeptal: "O tom pochybuju! Dobrou, Kooki!"
Zaskočená studentka nestačila ani dvakrát mrknout a Yagari už zmizel v protější místnosti. "Yuuki!"

Jakmile za ním zaklaply dveře, bylo mu úplně jasné, že právě přešel z jednoho maléru do druhého. Upíří banda zaujímala všemožné pozice po celé třídě a vstávání při příchodu vyučujícícho pravděpodobně neměli ve zvyku. Nervózní lovec se obezřetně přesunul na stupínek.
"Hmm, už jste se mě nemohli dočkat, co? Díky za přivítání, to vůbec nebylo třeba!" pronesl na úvod a přikývl na temnou siluetu na stropě: "Zdravím - parádní výhled?" Odpovědí mu byly dvě zlověstně zářící bulvy.
Nastanuvší ticho přerušil pouze křípot brusky, kterým si dlouhovlasá blondýna v zadní lavici soustředěně ostřila katanu, a podivný, vrčivý zvuk, přicházející od zrzka s dvojbarevnýma očima.
Yagari se ubránil potřebě hlasitého polknutí a raději přešel k věci: "Jmenuji se Yagari Toga a devadesát procent mého dosavadního životopisu je věnováno lovu stejných kreatur, jako ste vy! Tudíž, vy nebudete mít rádi mě, já nemám v lásce vás a udělám všechno proto, aby jste při mých hodinách potili krev!" Na chvíli se odmlčel a pak zmateně ukázal rukou za své rameno. "Dotaz: Co mi to právě teď olizuje krční tepnu?"
"To je Aidou." odpověděla blonďatá anorektička s pravidelně kulatou hlavou a dvěma copy na ní. "Občas se neovládá..."
"Aha. A mohli by jste mu naznačit, aby s tím přestal?" zaprosil lovec. U jeho krku se ozvalo několikanásobné zamlaskání.
Ticho.
"Dobře." povzdechl si cowboy s vědomím, že je v tom sám. "No, možná by ho mohlo zajímat, že jsem se dnes ráno namazal speciálním česnekovým krémem. Úžasně zjemňuje pokožku a má příznivé regenerační účinky, vřele doporučuji!"
Po této větě už bylo slyšet pouze kašlání a pád něčeho na dřevěnou podlahu. To mu dokázalo alespoň částečně zvednout sebevědomí, pročež ho ani nerozhodila naostřená dýka, původně mířící na jeho hlavu.
"Hmm, dárek na přivítanou! Díky, díky!"
Upíří skupinka se na sebe chladně podívala a Yagari vytušil, že se rozhodli nasadit tvrdší kalibr. Což v praxi znamenalo, že se ze stínů na opačném konci místnosti vynořil maník s tmavými vlasy a podmanivýma očima. Kromě toho, že mu ostatní pokorně uvolnili cestu, ustupovaly před ním i lavice a židle, respektive byly rozmašírovány na třísky jeho ničivým pohledem. Yagari vytrvale čekal, až se onen drákula přiblíží, a mezitím se snažil nepotit ani neklepat.
Upír se zastavil těsně před ním a ledovým hlasem odvětil: "Myslíte si, že jsme nedostatečně vycvičení na boj s levelem E?"
V následující chvíli Yagari překonal sám sebe, ale říct jim to samozřejmě nehodlal - jednoduše popadl upíra v podpaží a přehodil si jej před rameno. "Co myslíš, hochu?"
Zbytek osazectva se již připravil zaútočit a chránit svého bosse, včetně upírky s fialovým přelivem, co teprve nyní seskočila ze stropu. Naštěstí, než se Yagari stihl rozloučit se životem a strávit poslední okamžiky při představě, jaké je asi rozsápání, zmražení a upálení za živa, brunet zvedl ruku a nahlas se zasmál. "Nejste tak slabý, jak jsem předpokládal."
Yagari se na něj naklonil a odpověděl: "Zato vy jste stejně tupí, jak jsem předpokládal!"
Bylo vidět, že by se na něj noční třída velice ráda vrhla, ale zrovna nějak nevěděli, co si o tom mají myslet, takže zůstali na místech.
"Podle mě jste jen skupinka navoněných sex idolů, co vědí o boji jen to, že neprospívá pleti! Proto jsem tady - mým úkolem je, udělat z vás opravdové muže!"
Jeho plamenný proslov ovšem přerušila zvednutá ruka dlouhovlasé blondýny: "Tím myslíte všechny?"
Upírobijec se jen usmál a reflexně přejel po okraji svého chybějícího klobouku: "Věřte mi. Až s vámi skončím, nepoznáte sami sebe!"

Kainen Cross, bývalý lovec upírů a momentálně držitel role grotestkní postavičky sociálního pracovníka, byl ochoten papírovat hluboko do noci, bylo-li třeba - jinými slovy, z okna své kanceláře zaznamenávat docházku noční třídy, v doprovodu svých dvou svěřenců. Díky tomu se všichni pokaždé divili, jak zatraceněn ví, kdo který den chyběl? Ale jelikož se na něm dnešní události podepsaly drtivou únavou, pro tentokrát zanechal práce a šel si lehnout.
Ovšem, neuběhlo ani deset minut od doby, co se jeho blonďatá hlava dotkla polštáře, a po polovině akademie se rozezněl dráždivý zvuk alarmu. Kainen Cross byl ihned na nohou a zoufale hledal pantofle, protože alarm mohl znamenat jen jedinou věc - někdo je právě v jeho kanceláři!
Ale jen co dorazil na místo, naskytl se mu pouze unikátní pohled na Yagariho, jak se probírá lejstry nad Kainenovou kartotékou. A to hlavně díky tomu, že jedinými psanými dokumenty v Yagariho životě byly motoristické katalogy a měsíčník TodayHunter.
"Yagari?"
Cowboy - zpátky ve starém šatě - k němu zvedl hlavu, zdobenou parádní náplastí na čele. "Čau staříku! Mohl bys prosím vypnout ten alarm, nemůžu se u toho soustředit."
"Co se ti stalo?" otázal se ředitel, zatímco vyťukával dvojmístný kód do ovladače na stěně. "Proběhlo to s noční třídou hladce?"
"Jasně, všechno jsme si společně vyjasnili a jsou z nás kamarádi! Jen, když jsem jim dal za domácí úkol zkoušet vrážení kolíků na sobě navzájem, hodili po mně kus parapetu..." Lovec nechápavě zavrtěl hlavou. "Doufám, že jsi pojištěný!"
Kainen, s jehož školou kvůli časté demolici nábytku nechtěla mít nic společného ani Kooperativa, mu nahlédl přes rameno. "Co to tu vyvádíš?"
"Hledám objednávací formuláře." odvětil Yagari s úsměvem. "Budu potřebovat alespoň deset krucifixů, nejmíň dvacet litrů svěcené vody a zhruba kilo a půl česneku!"
Kainen se již chystal položit hromadu otázek, ale pak mu to došlo: "Ne! Ty jsi zase použil ten trik s česnekovou mastí? Na Aidoua, co? A já si říkal, co je to tu za smrad..."
Yagari se při té vzpomínce neubránil škodolibému úsměvu. "Možná je ten nápad starý, ale stále účinný!"
Kainen si povzdechl a začal uklízet poházená lejstra. "Kolikrát ti mám říkat, že staré postupy na dnešní upíry nezabírají? A po olíznutí česnekového krému by se zhroutil každý!"
"Jak chceš - nevěř mi!" odsekl cowboy a začal vyplňovat. "Ale jednou nám to určitě zachrání krky... Mimochodem: píše se 'svěcená' nebo 'svědcená'?"
Ředitel Cross kapituloval a s výrazem naprosté rezignace se odploužil k oknu, odkud mohl sledovat právě odcházející noční třídu, jenž z dnešní výuky nebyla moc nadšená, což si kompenzovala hromadným ničením okolní vegetace. To budou zase stížnosti ze Státní Správy Lesů, pomyslel si.
"Mluvil jsi už se Zerem?" zazněla nečekaná otázka.
Kupodivu, Yagariho vůbec nezaskočila. "Jo, přišel mi říct, že se mu nepovedlo vytáhnout moje klíče z kanálu. Proč?"
"Jen tak..."
Ticho.
"Dobře! Hrozně chci vědět, jak to bylo s tvým okem!"
Yagari udiveně odložil propisku a přelétl očima svůj škrabopis. "Už zase? Napřed ta Kooki, teď ty... co s ním všichni furt máte?"
"Kooki?"
"Ta malá, hnědovlasá..."
"Jsou tu stovky malých a hnědovlasých!"
"Adoptoval jsi ji."
"Yuuki?"
"To je jedno! Jsem unavenej, vyplním to později..." dodal lovec a vydal se k východu.
"Počkej! Jak to teda bylo s tím okem?" vykřikl Kainen, leč marně. Dveře se zabouchly. Přesto za ním ředitel vyslal usvědčující pohled, s vírou, že prorazí stěnu a najde is cestičku do nitra Yagariho duše. "Nemůžeš utíkat věčně! Už brzo dojde k nevyhnutelnému odhalení, ha ha ha!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miwako Miwako | 4. března 2011 v 14:52 | Reagovat

Ještě! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama