Part 9 - Krev jako ocet

20. listopadu 2010 v 19:30 | ElfMaya |  PN - Nemesis - Lovec Noci
Ehm ehm.... jde to z kopce.

oddělovač 2

Nemesis otevře starou skříň. V ní se nachází oblečení úhledně srovnáno do komínků, ale až úplně dole leží stará okovaná truhlička. Přesune onu skříňku na postel. Otevře ji. V ní se nachází staré fotky a pár šperků.
Pozvedne jeden z amuletů. Jedná se o stříbrný přívěsek draka vykládaný rubíny. Zahleděna na tem malý kousek kovu si ani nevšimne, že ji Shin ode dveří pozoruje. Položí amulet zpět, do rukou si teď vezme hadovitou dýku.
"Zajímavá zbraň."
Tíživé ticho rozsekl Shinův sametový hlas. Nemesis leknutím nadskočí. Nikoho teď nečekala. Pomalu k němu natočí zrak.
"To je, a doufám, že splní svůj úkol."
"Když myslíš. Podle tvého výrazu soudím, že chceš být sama. No nic, nechám tě o samotě." Tiše jako myška se Shin vyplíží ze scény. Nemesis opět osiří. Opět ji ta tíživá samota sevřela hrdlo.
Teď však musí na své pocity opět zapomenout. Práce je teď pro ni prioritou. Po dlouhém pátrání konečně objevili jedno z hlavních hnízd upírů. Bude to náročná a jistě i nebezpečná noc.
Nemesis se nebojí, osud ji připravil tuto cestu a ona ji přijala.

Rozpadlé ulice starého města. Jedno z mála míst v celém kraji kam se člověk s rozumem neodváží přijít.
Zde vládnou nemrtví.
Nemesis vchází do jedné z upířích slují. O její existenci se dozvěděli teprve nedávno.
Lovkyně zabouchá na mohutné kovové dveře. Dunivý zvuk se roztáhne po okolí. Za pár okamžiků zpoza dveří patřící k budově, která dříve sloužila asi jako hotel, vyjde muž mohutné postavy. Nemesis se na něj mile usměje.

Jak boj rychle začal, tak i skončil. Jedinou známkou po existenci nemrtvé rasy v této části města je už jenom šedavý popel. Okolo nic, jen prázdnota, nebo že by?

"Tak se opět setkáváme ctěná Nemesis." Nemesis se otočí za hlasem a světe, div se stojí tam Frederik. Sice bez pravého oka, ale i tak mu to na kráse neubralo.

"Co..cože? Ty ještě žiješ?" Nemesis nevěřícně nakrčí obočí. Jako kdyby před ní stál duch. Že by poprvé selhala?

"To víte ctěná Nemesis, jsem jako parazit, kterého se nikdo nezbaví." Frederik ze svého místa zmizí a objeví se za Nemesinymi zády. Pevně ji jednou rukou zabrání v pohybu a druhou odzbrojí.

"Ihned mě pusť, ty parchante, nebo toho budeš litovat." Zavrčí. Frederik však svůj stisk ještě zesílí. Pomalu se svým hladovým chrupem plných ostrých zubů ke krku lovkyně. Zuby nejdříve jen přejede po kůži nechávajíc bílou stopu. Potom svá ústa víc rozevře. Zakousne se přímo do krční tepny. Nemesis jen zalapá po dechu. Nečekaný tlak ji nepříjemně zaskočil. Federik si ji přitáhne do pevnějšího obětí. Posilňuje se její krví. pak z ničeho nic vytřeští oči a svoji oběť pustí.

"U Drákuly, co to máš za krev chutná to jak ocet." Frederik, ve svých upířích mezích, úplně zelená. Nemesis využije příležitosti. Sebere svoji katanu, co se válí po zemi. Postaví se. Schová se za nejbližší roh. Utrhne si ze sukně kus a cár si přiváže na krk, aby zachycovala krev tekoucí z rány. Krční tepna se totiž hojí z celého jejího těla nejpomaleji.

"Kde si?!" Frederikův hlas zní naštvaně. Vydá se pomalu k Nemesis. "Mně se neschováš." Objeví se před ní. Nemesis jen zalapá po dechu. Frederik se k ní nahne. Nečekaně ji chytne krk a odhodí na druhou stranu ulice. Přijde k bezvládné Nemesis. Chvíli si ji prohlíží.
"Zajímavý pohled. Slavná Nemesis - lovec noci a leží tu jak přizabitá srna. Co kdybych ti ulehčil utrpení." Oči však stále z ní nespouští. Je učarován její nebezpečnou krásou. Chvíli si dokonce pohrával s myšlenkou, že by ji přimkl do svého náručí a nepustil. To však ihned vyhnal z hlavy. Jsou nepřátelé.

Svítá, upír si ani nevšiml, jak dlouhou dobou strávil nad pozorováním svého nepřítele. Odejde do svého úkrytu. 
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ronnie Ronnie | Web | 11. prosince 2010 v 13:05 | Reagovat

wow, stane sa niečo s nemesis, keď ju pohrýzol upír? hádam nie... ale som zvedavá, čo bude ďalej! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama