16. Velký úlet

3. listopadu 2009 v 10:00 | Scuroen |  SC; Learning about the Earth
Tak tohle je poslední kapitola... Dojetím mě nenapadá co říct! xD Ale musím uznat, že jsem si mákla. A jsem na to pyšná!


Phil seděl na své skládací židli před kumbálem a sledoval telku, kterou si před chvílí vlastnoručně opravil. ,,No jo, už je to tak, mimozemšťani existujou! A byli zrovna tady! Já věděl, že na těch dvou od Margaret Burnwoodový je něco divnýho!"
,,Ahoj Phile!" pozdravil Zu-gu Ho a zamířil k provizorní lodi.
,,Ty jo, ty nejsi na tý lodi!?" nechápal Phil. ,,A tvoje sestra?"
Zu-gu otevřel nádržku a začal lít dovnitř jednu zkumavku za druhou. Na míchání všech látek předem nebyl čas. ,,Právě tam mířím!" odpověděl a vlezl dovnitř. Musel vlastnoručně pozavírat oba průlezy, jak do lodi tak do buňky, na což nebyl zvyklý, ale strach ho poháněl kupředu. Rychle zprovoznil všechny systémy. Pak popadl páku a opatrně zatáhl. Nic se nestalo. Zu-gu zmateně vylezl ven. ,,Něco musí být s palivem! Museli jsme udělat chybu!"
,,Já sice vůbec nevím co děláš..." ozval se Phil. ,,Ale nechceš tam vrazit trochu benzínu?"
Za chvíli už Zu-gu seděl zpátky v lodi a zatáhl za páku. Jestli to nevyjde tentokrát, bude tu muset sám udělat Rituál loučení. Rituál loučení na Eraze probíhá tak, že si člověk sedne do černého světla a vzpomíná na zemřelého. Místo černého světla bude muset použít normální světlo. Ovšem, k velkému úžasu Zu-gu Ho i Phila, který to sledoval zvenčí s kanistrem v ruce, se loď vznesla, a pak se rychlým přímočarým letem počala vzdalovat od země. Zu-gu Ho věděl o létání všechno, ale takovou rychlost ještě nezažil. Kdyby byl člověk, asi by řval. Tudíš ho velice udivilo, proč se v lodi ozývá ten divnej křik. Konečně se loď ocitla ve vesmíru a benzín v nádržce pravděpodobně došel, protože zastavili.
Zu-gu Ho se konečně mohl otočit. ,,Tede!?" Ted byl celou dobu schovaný pod Ijjnisoruschovým prázdným sedadlem. Zu-gu Ho si jej ve spěchu ani nevšiml. ,,Zbláznil ses!? Co tady děláš!?"
Ted se zatvářil smutně. ,,No, přemýšlel jsem o Jane... teda o Ijjnizošovi."
,,Ijjnisoruschovi."
,,Říkal jsem si, že tady třeba bude, tak jsem vlezl dovnitř. A když jsi přišel ty, napadlo mě počkat, co se bude dít..."
,,Hloupý člověče!" odpověděl Zu-gu, ale v tom se na přístrojové desce objevila zpráva. ,,Ještě tohle, teď se se mnou chce spojit Ijjniso!"
Zu-gu stiskl pár knoflíků (Eragaňané ve svých lodích používají doteková čidla, ale tady se museli uskromnit) a z reproduktoru, který si Ijjnisorusch vypůjčil z počítače tety Burnwoodové, zazněl Imareeho hlas. ,,Identifikujte se."
,,To jsem já!" řekl Zu-gu Ho v eraganštině.
,,Zu-gu Ho!" ozval se Ijjnisoruschův hlas. ,,Rozmyslel sis to!"
,,Ne! Jdu vás zachránit!" odpověděl Zu-gu.
,,Před čím?" zeptala se Chasherm.
,,To uvidíte na radaru zhruba za čtvrt hodiny!"
Ted sice vůbec nerozumněl, jakou řečí všichni mluví, ale poznal Ijjnisův hlas. ,,Jane! Miluju tě! Odpusť mi!"
,,Tede!? On je s tebou!!?" zařval Ijjniso.
,,Nemůžu za to! Schoval se tu!" obhajoval se Zu-gu.
Ted ho odstrčil od mikrofonu (vypůjčeného od Phila). ,,Ehm, Jane, víš... napřed jsem si říkal, že je to blbost, ale pak jsem si teprv uvědomil, jak mi hrozně chybíš!"
,,Ach jo..." zkomentoval to Zu-gu Ho a šel radši najít způsob, jak zprovoznit pohon.
Bylo slyšet Ijjnisoruschův povzdech. ,,Tede, podívej- problém je, že nejsme kompatibilní!!"
,,E nes sarkvel?" zeptal se Imaree. ,,O čem mluví?"
,,Mij liep e meriova..." odpověděla Chasherm. ,,Asi něco o teplouších..."
,,Cože?" nechápal Ted.
,,Pel mar vorahi, oum fsojr gidemorezsh?" zeptal se Zu-gu Ho. ,,Nevíte někdo, jak nahodit pohon?"
,,Nebude z toho žádné potomstvo!" pokračoval Ijjniso. ,,A budeš muset bydlet na jiné planetě!"
,,Vorokara neigu?" řekla Chasherm. (Pracuje vůbec?)
,,Milidrazsh un kez lokbert." (Trochu to v něm hučí.)
,,Ja nar sov heltil. Pouz cig onmept likviz gyroplajt!" poradil Imaree. (To už jsem jednou zažil. Měl by pomoct elektrický výboj!)
,,Evre oj bue likviz hirami! Liepeu evesh davoer!?" (Já tady nic elektrickýho nemám! Nějaká jiná možnost!?)
,,Celosuter uh gavu." (Kopni do toho.)
,,A nemohla bys ty bydlet na Zemi?" zaprosil Ted.
,,Tím se dostáváme k dalšímu problému." řekl Ijjniso. ,,Mám mužské pohlaví!"
Ve stejné chvíli, kdy Ijjniso řekl tuto odhalující větu, se stalo několik stejně přelomových věcí najednou- Byly odpláleny rakety, Zu-gu Ho kopl do stěny, za kterou byl motor a Michael Jackson umřel.
,,Nikdo není dokonalý." dodal Ted, načež byl přimáčkut na protější stěnu.
Narychlo sestavená loď začala dělat ve vesmíru podivné kreace, takže připomínala prasklý balonek. Zu-gu Ho zatnul zuby a silou vůle a svalstva se připlazil k přístrojové desce. ,,Ijjniso!! Vidíte rakety!?" zařval do mikrofonu.
,,Jo! Letí přímo na nás a..." Ijjnisorusch se zarazil. ,,Zu-gu Ho! Jestli chceš udělat to, co si myslím, tak s tím okamžitě přestaň!"
,,Bylo mi ctí s tebou pracovat!" Zu-gu Ho stiskl páky a začal nezvladatelnou loď pomalu směrovat před Imareeho loď. ,,Mohli by jste mě trochu navigovat?" požádal.
,,Sebevrahu!" řekl Ijjniso.
,,Trochu víc doprava!" řekla Chasherm v eraganštině.
,,Chasherm!" okřikl ji Ijjniso.
,,Já mám ráda svůj život!" ospravedlnila se.
,,Ijjnisorusch! Kam jdeš?" zeptal se Imaree.
Ijjnisoruschův rosol ladně vyklouzl z šatů Jane Turnerové. ,,K východu!"
Všech čtyřicet pět raket opustilo poslední vrstvu atmosféry, odhodlané narazit do jednoho místa- a to blokovala malá loď, ke které se začala přibližovat podivná rosolovitá hmota. Zu-gu Ho se odholal splnit svůj slib a jako poslední myšlenku si vybavil Tami. Poté rakety zasáhly cíl (akorád jiný, než chtěly zasáhnout) a loď explodovala.
Zu-gu Ho a Ted otevřeli oči a uvědomili si, že žijí. Naházeli se uprostřed koule rosolu. ,,Co to je?" vykoktal Ted.
Zu-gu Ho pohladil stěnu koule. ,,Ijjniso?"
Z rosolu se otvořila malá ústa. ,,Vy- nemáte- ani- tušení- jak- strašně- to- studí!!!"
***
Skelné rašelinové pole se otevřelo a Imaree vstoupil dovnitř. Zastavil se patnáct kroků od velkého bílého lehátka, na kterém seděl Ijjnisorusch, a čekal, až bude uvítán. ,,Vítej, Imaree." řekl konečně pán domu.
,,Díky." Imaree přišel blíž. Ze zad se mu vysunula chapadla, o která se pohodlně opřel. Ijjniso, jakožto tradicionalista, si nepotrpěl na židle. ,,Jak probíhá tvá renegerace?"
Ijjniso popadl nástroj, podobný velké injekční stříkačce, a probodl bublinu, která mu vypučela na rameni. ,,Už jich není moc. Budu brzy v pořádku. Jak se vede tobě? Taky jsi byl ve vesmíru, když jsi nás všechny přitahoval zpět k lodi."
,,Nebyl jsem tam ani pětinu času, co ty. Nemám žádné komplikace." odpověděl Imaree. ,,Nějaké nové zprávy od Zu-gu Ho?"
,,Hi-no Ce!" zvolal Ijjnisorusch. Rychle k nim přiběhl mladý Hiru-Hiru Uh v uniformě sluhy. Především mladší generace eragaňanů si takto občas vydělávala. Vinelité obvykle rádi zaměstnávali Hiru-Hiru Uh a Hiru-Hiru Uh zase Vinelity. ,,Dones tu zprávu!" přikázal Ijjniso.
,,Dóóv." řekl Hi-no Ce a odběhl. (Slovo Dóóv vyjadřuje něco jako: Ano, pane! Nikomu se ale nelíbilo, že to zní jako od otroka- viz. kniha Hierarchie Trummů- a tak bylo společností uznáno Dóóv) Vrátil se s dopisní obálkou.
Ijjniso ji otevřel a vytáhl list, popsaný eraganským písmem. Začal číst: ,,Můj příteli Ijjniso. Tuto formu vzkazu jsem nezvolil z úcty k pozemšťanské tradici, nýbrž, abych si z tebe vystřelil. Je mi líto, že teď nemohu vidět tvůj obličej! Ale odpusť mi ten vtip. Právě mě jmenovali prvním Eraganským velvyslancem a podle Tami bych to měl nějak oslavit. Lepší způsob mě nenapadl. Předpokládám, že neplánuješ brzkou návštěvu Země, už vůbec ne jako kandidát na Vinelitského velvyslance. I tak ti přeji dobrou budoucnost a ještě jednou děkuji za záchranu. A co se týče Teda, myslím, že má vztah s vnučkou tety Burnwoodové. Vyřiď Imareemu můj pozdrav."
,,Vystřelil?" nechápal Imaree.
Ijjniso se pousmál. ,,Ví, že si potrpím na obrazové záznamy s trojitým rozlišením. Proto ten pozemský papír."
,,Tak myslím, že se na Zemi neztratí." dodal Imaree.
***
Kdesi ve vesmíru se vznášela velká Trummská loď. V seděl Trumm se zešedlou kůží, která označovala jeho stáří. ,,Země... Již brzy bude pod Trummskou nadvládou!" Trumm se přiškrceně zasmál. Ale to je jiný příběh...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peetra Peetra | Web | 10. listopadu 2009 v 12:10 | Reagovat

Hej to je bezvadný, mě se to skvele četlo, přišlo mi to takový ze života :) Strašně hezký. A všechno dobře dopadlo, chudák zamilovanej byl odstřelen zpět na planetu Zemi a dva mimíci zůstali taky spolu šťastně a měli spolu hodně bujných rosolovitých nemluvňátek :D
A ten konec je dobrej, přijde mi to jako z pohádky  8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama